Lov s Boloňkou

Přidáno: 20. Květen, 2019

Lov s boloňkou k nám přišel z Itálie, kde má lov ryb na plavanou dlouhou a bohatou tradici. Boloňka je vlastně tuhý bič, na kterém jsou navázána očka a jednoduchý držák navijáku.

Nejčastěji se používá v délkách 5, 6 a 7 m a její čas nastává, pokud potřebujeme lovit ve větších vzdálenostech na řece. Zde bývá velká hloubka, silný proud a je nutné splávek vodit a mít ho pod kontrolou. Boloňku je možné samozřejmě použít i pro lov na hlubokých stojatých vodách ve velkých vzdálenostech. Pokud očekáváme úlovek větší ryby, je boloňka vybavená navijákem mnohem lepší volbou, než např. bič.

Boloňky se vyznačují kromě své délky také nízkou hmotností. Kvalitní pruty v délce 7 m mají hmotnost kolem 300 gr, v  6 m okolo 200 gr. Dalším důležitým parametrem, hlavně při vlhkém počasí, je počet oček na prutu. Vyšší počet oček zamezí lepení vlasce k prutu, které často velmi komplikuje nahazování při použití lehčích  montáží.  Pruty proto bývají osazeny i očky posuvnými. Co se týká navijáku, vhodného pro lov s boloňkou, měl by být lehký, rychlý a dostatečně velký.  Osobně doporučuji navijáky ve velikosti 3000 a 4000, ideálně s mělkou a širokou cívkou.

Kmenové vlasce pro lov s boloňkou používáme většinou v průměrech od 0,14 do 0,18 mm. Tyto vlasce by měly disponovat hlavně velkou pevností a nízkou tvarovou pamětí pro dobré udržení kontaktu se splávkem. Pro návazcové vlasce platí vše, co již bylo psáno v kapitolách o lovu bičem a děličkou. Jen návazce zde bývají poněkud delší, klidně až 50 cm. Při lovu na větší vzdálenosti je nutno použít návazce 0,10 a více, protože při razantním záseku dochází často k utržení ryby. Při lovu s boloňkou i odhozovým prutem match používám vždy nástavec z vlasce 0,20 mm. Tento silný a tvrdý vlasec o délce kolem 1 m je umístěn mezi kmenovým vlascem a návazcem s háčkem. Při dalekých náhozech zabraňuje významně zamotání montáže a jeho použití velmi doporučuji. Na tomto nástavci je umístěna veškerá zátěž, kterou vyvažujeme splávek. Ke kmenovému vlasci i k návazci s háčkem je nástavec připevněn pomocí obratlíků (obr. 1, 6c).

Na řece a hluboké vodě je velmi důležitý rychlý propad montáže sloupcem vody s cílem dopravit nástrahu na zakrmené místo do blízkosti ryb. Při lovu s boloňkou se na vyvážení splávku používají již zmíněné torpily. Torpila bývá opět blokována několika bročky z obou stran, abychom zabránili posouvání. Hmotnost torpily volíme vždy menší než je nosnost splávku, abychom mohli použít dostatečný počet broků pro její fixaci na vlasci a přesné doladění sestavy. Např. pro splávek 10 g je ideální použít torpilu 8 - 9 gr a na zbylou nosnost splávku použít broky. Torpilu s blokovacími bročky obvykle umístíme ve vzdálenosti cca 40-50 cm od háčku. Tzv. záběrový brok, popř. broky, posuneme k obratlíku u návazce s háčkem. I v proudu lze díky nim upravit způsob vedení montáže a lépe postřehnout např. zvedavé záběry cejnů apod.

Pro lov na tekoucích vodách používáme splávky s nosností od 4 do 12 i více gramů. Nosnost splávku vybíráme hlavně podle síly proudu a hloubky na vybraném lovném místě. Výběr splávku bude vždy kompromisem mezi dostatečnou nosností pro daleké náhozy a současně citlivostí sestavy, aby dobře signalizovala záběry ryb. V lovné vzdálenosti 20 metrů, v hloubce 3 metry a v mírném proudu, stačí použít splávek kolem 4 - 6 gramů. Ve vzdálenosti 40 metrů od břehu, v silném proudu a velké hloubce, je nutné použít splávek o nosnosti 10 a více gramů. Nejpoužívanějším tvarem splávků na řekách je již tradičně obrácená kapka (obr. 2a), vhodná hlavně pro rychlejší vody. Do klidnější vody je vhodný vejčitý tvar splávku (obr. 2b). Anténky boloňkových splávků bývají vzhledem k větší lovné vzdálenosti silnější a tzv. nosné. Výhodou je jistě možnost výměny anténky u některých splávků (obr. 2c).

Pro úspěšný lov na plavanou je vždy důležité správné vyměření hloubky. Ve větších vzdálenostech se hloubka měří obtížněji, použití olovnice už není příliš vhodné. Jednoduchou a velmi přesnou metodou  pro zjištění hloubky při lovu s boloňkou i pruty typu match je použití tzv. hloubkoměrné montáže na zvláštním sondážním prutu. Jedná se o pevný splávek, umístěný na vlasci běžným způsobem a olůvko s větší hmotností, než je nosnost tohoto splávku. Posouváním splávku a jeho následným chováním na lovném místě zjistíme velmi přesně hloubku a ostatní lovné montáže podle ní upravíme. Tuto tzv. referenční hloubku je vhodné na lovných prutech označit např. značkovačem. Při lovu a hledání ryb často posouváním splávku měníme hloubku lovu a mnohdy je nutné se vrátit k původně naměřené hloubce.

Lov s prutem typu Match

Prut Match, odhozový prut či jednoduše odhoz je většinou dělený třídílný prut, který se používá nejčastěji v délkách 3,9 m, 4,2 a 4,5 m. Je to prut určený především pro lov s  těžkými předváženými splávky, tzv. angličáky na středních a velkých vzdálenostech. Nic nám ovšem nebrání použít ho i pro lov s pevným splávkem, podobně jako s boloňkou. V Anglii je na malých řekách tento způsob použití matchových prutů spolu s navijáky typu Centrepin běžný. V našich podmínkách používáme odhozové pruty pro lov na jezerech i řekách ve vzdálenostech od 20 až do 50 m od břehu s wagglery od 4 do 20 gr.

Pro lov na menších rybnících a řekách jsou ideální pruty o délce 3,9 m s odhozovou zátěží do 20 gr. Na větších vodách oceníme délky 4,2 a 4,5 m s odhozovými zátěžemi nejčastěji 8 -25 a 10-30 gr. Soudobé materiály, hlavně uhlíkové vlákno, umožňují výrobcům produkovat odhozové pruty o velmi nízké hmotnosti, většinou kolem 200 – 300 gr. Tyto pruty jsou ovšem velmi tuhé a zároveň vybavené jemnou špičkou, která umožňuje použití tenkých návazců. Velký počet oček na odhozových prutech zabraňuje lepení vlasce k prutu a  šroubovací úchyt navijáku zaručí jeho bezpečné připevnění k prutu. Navijáky použijeme podobné jako při lovu s boloňkou, tedy nejlépe ve velikosti 4000, se širokou a mělkou cívkou a té nejvyšší kvality. Pro lov s anglickými splávky je vhodné použít tzv. potápivý vlasec (sinking), nejčastěji v průměrech 0,16 a 0,18 mm. Potápivé vlasce při vhodné manipulaci umožnují lovit na zakrmeném místě i při větrném počasí. Po náhozu nejlépe několik metrů za lovné místo ponoříme špičku vlasce pod vodu a pohybem zápěstí do strany švihneme prutem tak, abychom ponořili vlasec, který zatím leží na hladině. Tato činnost vyžaduje určitý cvik, ale zajistíme tak, že se vlasec ponoří a nebude svým pohybem odtahovat montáž z lovného místa.

Splávky anglického typu, tzv. angličáky, jsou velmi dlouhé splávky, jejichž horní část tvoří paví brk, rákos sarkanda či karbonová trubička (obr. 3). Tělíčko bývá vyrobeno nejčastěji z balzového dřeva, popř. pěnové hmoty.  Nejčastěji používané předvážené angličáky jsou vybaveny systémem podložek z mosazi, wolframu, či olova, který je připevněn šroubem ke spodní části splávku. Očkem na tomto šroubu se připevňuje splávek k montáži. Splávek bývá většinou již z výroby vyvážen tzv. do nuly, tedy je i bez další zátěže na vlasci ideálně zanořen. Podobně jako u boloňkových splávků i zde je výhodné používat modely splávků s možností výměny antének. Antény velkých angličáků bývají často duté a průchodné pro vodu. Jsou proto při své mohutnosti velmi citlivé a dokáže je snadno ponořit i malá rybka (obr. 4).

V našich podmínkách používáme dvě základní montáže pro lov s angličákem. Na mělkých stojatých, nebo velmi pomalu tekoucích vodách je vhodné použít tzv. propadovou montáž (obr. 5a). Základem pro tuto montáž je tzv. téčko, neboli pevný T-adaptér (obr.6a). Téčko je vybaveno dvěma silikonovými hadičkami, kterými je třeba protáhnout kmenový vlasec. Po naměření hloubky je nutno téčko vždy zafixovat obtočením vlasce kolem tělíčka mezi silikony, aby při náhozech nesjíždělo. Do obratlíku na téčku připevníme angličák se sejmutou podložkou, či podložkami o hmotnosti kolem 1 – 2 gr. Při vyvažování splávku je nutné počítat i s hmotností téčka, která činí většinou 0,3 – 0,5  gr. Stejně jako u všech montáží pro lov ve větších vzdálenostech používám i u propadové montáže nástavec z vlasce 0,20 mm, připevněný ke kmenovému vlasci obratlíkem. Délku nástavce zvolíme podle celkové hloubky v lovném místě. Například na hloubce kolem 2 m postačí nástavec o délce 1 m. Na velmi mělkých vodách lze použít i krátké nástavce kolem 0,5 m apod. Na tento nástavec nasadíme několik broků vel. 6 – 10 do řetízku vzdáleného 40 – 50 cm od spodního obratlíku s nasazeným návazcem s háčkem. Délka návazců s háčkem je u propadu 20 – 35 cm. Ke spodnímu obratlíku je vhodné opět umístit tzv. záběrový brok pro lepší viditelnost zvedavých záběrů. Počet broků volíme dle hloubky v lovném místě a dle správného vyvážení splávku. Angličák opět vyvažujeme tak, abychom ho ještě pohodlně viděli, ale aby signalizoval i ten nejjemnější kontakt ryb. Někteří výrobci dodávají ke svým splávkům i velmi tenké podložky pro precizní dovážení splávků při použití minimální zátěže na vlasci. Propadová montáž umožnuje při pomalém propadávání háčku s nástrahou prohledat celý sloupec vody. Záběry i od velkých ryb přicházejí nezřídka ihned po nahození.

Na hlubších stojatých vodách a na pomalu až středně tekoucích řekách použíjeme klouzavou montáž (obr. 5b). Oproti propadové montáži je ta klouzavá poněkud složitější, nicméně její úspěšnost je velká a stojí za vyzkoušení. Podobá se boloňkové montáži, jen místo pevného splávku použijeme angličák. Na kmenový vlasec nejprve navážeme posuvnou zarážku, která určuje hloubku, ve které budeme lovit. Při jejím vázání ponechte oba konce vlasce, či bavlnky dlouhé klidně i 4 cm, budou lépe procházet očky prutu. Uzlík zarážky je třeba utáhnout s velkou opatrností. Příliš pevné, nebo příliš volné utažení bude způsobovat problémy. Za zarážku navlékneme volně korálek, který bude následován obratlíkem s karabinkou.(obr. 6b) K této karabince je připevněn angličák. Velmi doporučuji použít obyčejný obratlík s karabinkou, bez jakýchkoli vnitřních teflonových vložek apod. Po obratlíku se splávkem navlečeme opět korálek a gumový stopper. Korálky se stopperem mají za úkol z obou stran tlumit nárazy splávku při lovu. Za stopper připevníme k obratlíku opět nástavec z 0,20 mm vlasce, na kterém je zátěž s torpilou, podobně jako u boloňky.  Vzhledem k větší zátěži na vlasci je ze splávku třeba sejmout více podložek. Hmotnost zátěže volíme dle síly proudu, vzdálenosti a hloubky na lovném místě. Na Labi v Pardubicích použijeme torpilu 2 – 2,5 gr, na Labi v Mělníku 4 – 6 g. Opět je dobré použít větší množství broků a změnou jejich rozmístění měnit chod montáže a hledat účinně ryby. Návazce budou trochu delší, než u propadu, ideálně 30 – 50 cm.

V současné době jsou techniky lovu ryb s prutem typu match a s boloňkou v rámci plavačkových závodů na českých vodách bezesporu nejefektivnější. Ale jakýkoli lov se splávkem má své kouzlo. A to nejen na závodech různých úrovní, ale i při běžném rybolovu. Nezbývá než doufat, že plavaná získá v průběhu času více příznivců.

Miloslav Dvořák
vedoucí ryb. kroužku a závodní rybář