Habrák – podzimní klasika Ústeckých rybářů
Přidáno: 14. Prosinec, 2010
Snad každé sportovní odvětví, snad každá lidská činnost mají svůj významný den. Pro Ústecké rybáře je tímto dnem každoročně třetí pátek v měsíci říjnu. V tento den odhaluje své poklady největší chovný rybník na Ústecku, rybník Habrovický, který naše organizace obhospodařuje.
FOTOGALERIE: Habrák 2010
Během výlovu bude během chvíle zhodnocena velice náročná práce všech rybářů, kteří se na úkolu v zájmu zachování rybářské tradice nejvíce podíleli. Pokud budou sítě plné krásných a zdravých ryb, rozprostře se radost z dobře vykonané práce mezi všechny rybáře. Budou moci vychutnávat ovoce svého ušlechtilého koníčka na kvalitně zarybněných vodách naší organizace rybou z vlastní produkce a rybářský hospodář bude rád za kvalitní rybí násadu do Habrovického rybníka pro příští období.
Je mrazivé páteční ráno, kaluže ještě naplněné od nedávných dešťů se mění v ledová zrcadla. Nad krajem ještě vládne tma, ale na sádkách v Chlumci panuje čilý ruch. Veškeré nástroje potřebné k výlovu, sítě a bedny pro transport ryb jsou naloženy na nákladních automobilech. V pachu výfukových plynů ještě studených motorů se celá minikolona dává do pohybu směřujíc na Habrovický rybník. Na východě zlátne obloha. Jsme na místě. Studený vzduch se pokouší štípat do nosu, ale každý náš nádech je plný naděje. Do svých plic přijímáme vzduch s vůní bahna a rybiny. Vypuštěný rybník ještě halí chuchvalce lehkých vodních par, jako by se za to celoroční soužití nemohly rozloučit. Kdesi od přítoku je slyšet křik volavčí, příroda se sama postará o rybky, které uvíznou v široké bahnité pláni.
Na hrázi je živo, stisky rukou, žertovné popichování, kolující lahvička rumu na zahřátí. Vyložit kádě, napustit je vodou, připravit přebírku, roztáhnout sítě. Vše je řešeno automaticky, bez nervozity. Jednotlivé činnosti do sebe zapadají jako ozubená kola ve stařičkém orloji Rybník je nastrojený jako nevěsta, výlov může začít.
Parta síťařů, která je po právu označována za elitní rybolovnou jednotku roluje síť a na ramenou ji v rozestupech nesou jako obrovského hada k uskutečnění prvního zátahu. Každý ví, co je jeho úkolem, jeden druhému pomáhá. Po chvíli se tažné lano napíná, do sítě se zachytávají první metráky ryb. Jde to ztěžka, jako slavní Burlaci na Volze táhnoucí lodě proti proudu. Konečně. Kruh se uzavírá. Na řadu přicházejí kesery. Na prknech přebírek se ozývají pleskance prvních ryb. Kapři, štiky, amuři, líni, bílá ryba a sumci putují postupně do svých kádí. Pro síťaře nastává první chvíle odpočinku, jestli se stání v bahně a studené vodě dá vůbec odpočinkem nazvat. Z plných kádí putují ryby na váhu a následně na auta, které je rozvážejí do všech revírů organizace a na sádky do Chlumce, kde po druhotné přebírce a ošetření poputují zpět do Habrovického rybníka.
Podobný scénář má ještě několik dějství. Nad krajem vládne krásný podzimní den. Rybník je zcela vypuštěn, ryby odloveny. Nad bahnitým polem krouží rackové a volavky. Až bude rybník napuštěn, bude do něho vysazeno zpět několik desítek kaprů, štik, amurů a spousta bílé ryby, aby tomuto Habrovickému království opět vládl sumec Bohouš, jak je tomu už jedno desetiletí. A celý koloběh se bude za rok opakovat.
Výlov Habrovického rybníka budiž chápán ve sféře veřejného života jako významná regionální událost, které by slušela širší účast špiček veřejného života města Ústí nad Labem. Mám pocit, že stále není správně pochopen podíl rybářů na kulturní úrovni obyvatelstva. Více jak třítisícová základna ekonomicky soběstačného subjektu by neměla být přehlížena ve svých požadavcích na trávení klidného a nerušeného volného času u rybářských revírů plných ryb v krásné přírodě. Ústečtí rybáři se dokáží o svěřené revíry postarat a pevně věřím, že míst k provozování rybářského sportu bude v okolí našeho krásného města již nebude ubývat a že všichni dohromady se jako síťaři při výlovu chopíme pomyslného lana, kterým se potáhne kulturní a společenský rozvoj tak krásného místa na zemi, mezi které Ústecko bezesporu patří.
Za celý výbor Mo ČRS Ústí nad Labem
Václav Turek
