Dnes to vůbec nebere!
Přidáno: 11. Leden, 2018
Takové a podobné komentáře často slýchám od kolegů při příchodu k vodě - jsou mnohdy oprávněně otrávení, neboť se jejich číhátka po mnoha hodinách prakticky nehla a bohužel neucítili na háčku šupinatého protivníka.
Ovšem poté, co vytáhnou svou montáž s háčkem, či háčky o značné velikosti a krmítkem napěchovaným podezřelou hmotou, která se ani po několika hodinách ležení ve vodě neosvobodila od spirály krmítka, se není příliš čemu divit. Po dalším náhozu s identickou náplní krmítka se u protějšího břehu rybníčku o hloubce necelého metru zvedne vlna o velikosti menší tsunami a bezpečně zažene veškeré rybí osazenstvo daleko od epicentra výbuchu. A opět bez záběru.
Bohužel vídám často chytat v podobném duchu i rybářskou drobotinu, která pochopitelně napodobuje taťku či dědu, kteří je k rybařině přivedli, budiž jim ovšem velký dík za tento počin. Ale není se příliš čemu divit, že mnohé z těchto dítek přestanou mít o náš nádherný koníček časem zájem, neboť nelze od těchto mláďat příliš očekávat, že vydrží dlouho civět na nehybné policajty a projevovat přitom nadšení. Sám jsem už před mnoha (bohužel) lety prošel tímto martýriem a jsem rád, že existuje východisko a tím je prachobyčejný splávek. Děkuji tímto mému dědovi, rybařícímu nyní již mnoho sezón na horních nebeských rybnících a řekách, že mě nenutil do položené za každou cenu a pomohl při lovu na plavanou i při výrobě tehdy běžně nedostupných balzových splávků.
Splávek - kus brku s korkem či bez něj, plastový, balsový, dikobrazí nebo já nevím jaký splávek či brko, ten kousek hmatatelného čehosi, který nás spojuje opticky s krásnou, záhadnou a nepopsatelnou hlubinou, pod kterou se může dít spousta věcí a díky více či méně citlivé špičce tohoto jednoduchého zařízení se můžeme mnohé dozvědět. Důležité je ovšem dobré vyvážení, které nám umožní často i rozpoznat, že ryby dorazily a můžeme nyní s velkou pravděpodobností očekávat jejich zvýšený zájem o nástrahy, které jsme jim s velkou láskou přichystali.
Trošku je to návrat ke kořenům, k době, kdy byť pomyšlení o chytrých akustických ukazatelích záběru apod. zavánělo utopií a kdy byl ctěn nejen kapr, nýbrž i ostatní rybí druhy, které dnes mnozí nazývají plevelem.
Proto se přimlouvám - otcové, dědové, strýcové a sousedé, všechny dobré duše, kteří umožňujete rybářskému potěru dopravit se k vodě a nahodit do rybníků, jezer a řek - nenuťte je za každou cenu sledovat číhátka, policajty a jiné ukazatele záběru při položené, ale, pokud je to baví, tolerujte jim lov čudel se splávkem a jemným proutkem, s navijákem či bez něj. Budou šťastni, neboť kontakt s rybou bude pro ně častější a čekání na záběr mnohem, mnohem kratší.... a toho kapříka nakonec uloví také a někdy i rychleji.
Míla Dvořák
vedoucí ryb. kroužku a závodní rybář
